Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Meda Mládková – známá neznámá

Meda Mládková je enfant terrible českých i amerických galeristů. Že je svérázná a zarputilá, je celkem známo. Kdo ale ví, že začínala v showbusinessu?

Medu Mládkovou známe jako sběratelku umění, propagátorku Františka Kupky a českých umělců v době socialismu, a jako bojovnici za vznik Muzea Kampa. Kniha, vydaná k jejím pětadevadesátinám, odhaluje mnohé další peripetie jejího dobrodružného života.  

Její příběh připomíná osud obrozenců: vlastenecká rodina, otec sládek, milovník českého divadla, ale doma nelidský despota. Osamostatnění je pro Medu (Marii) Sokolovou otázkou bytí a nebytí. Po vzoru své podnikavé sestřenice Marii Kopecké, která se dostala k filmu, pokukuje Meda po showbusinessu, odchází do Prahy, stává se kabaretní tanečnicí. Před Němci utíká do litevské Klaipedy a do Vídně, kde si uvědomuje, jak to bylo naivní.  

S koncem války se otevřely nové obzory. Meda odchází studovat jazyky do Ženevy. Po únoru 48 se nevrací. Veškeré síly odteď věnuje boji za dobré věci: svobodné Československo a národní hrdost. Lobuje za to, aby českoslovenští studenti získali povolení ke studiu ve Švýcarsku. Pak za exilový časopis Skutečnost, potom za vlastní vydavatelství, které nazvala svým jménem – Edition Sokolova. V následujících letech bude jejím hlavním chlebem lobing a shánění financí na vydavatelskou činnost. Mezi rozhádanými exulanty záležitost vskutku nevděčná. Ale Meda pro dobrou věc neváhá použít svůj ženský šarm. Ten jí pomohl i při intervenci u Jana Mládka, známého a bohatého exulanta, kterého přišla pokárat za to, že jí přispívá směšně malou částkou. Jan ji pozval na večeři – a bylo to. Sňatek se konal až po dalších sedmi letech v roce 1960, kdy Jan Mládek odchází z Paříže pracovat do Washingtonu. To jí bylo už přes čtyřicet.

Díky Mládkovi se Meda dostala k výtvarnému umění, které z jeho popudu začala studovat. A pak přišlo osudové setkání s Františkem Kupkou, dva roky před jeho smrtí. Stalo se tak díky Kupkovu obrázku, který přinesl rodinný přítel jako dar na oslavu narozenin. Meda nelenila a krajana – pozapomenutého stárnoucího Kupku – ihned navštívila. Návštěvu u něj popisuje jako iniciační obřad: „Nikdy mi žádné obrazy nebyly tak blízké jako jeho, nevím, zda jsou to jen ty barvy, anebo zda je to částečně proto, že on je zároveň Čech, anebo proto, že on jako Čech dovedl použít takové barvy, kterým právě já rozumím lépe než mnoho jiných – mně jeho obrazy skutečně vyjadřují hudbu a když se na ně dívám, tak slyším Dvořáka. Myslím, že Kupka má jako Dvořák v sobě něco čistě českého, co je jen naše.“ Toto setkání dalo činnosti Medy Sokolové nový směr. Začala jeho obrazy sbírat a rozhodla se, že tohoto českého umělce, jinak ovšem i zednáře a nadšeného spiritistu, proslaví jako zakladatele abstraktního umění a dostane do světových galerií. Byla i u jeho úmrtního lože, Kupka jí říkal „Mon ange,“ můj anděli.

Trvalo to 40 let, ale dá se říci, že se jí to podařilo. V průběhu let pomohla uspořádat několik jeho velkých výstav, první v Guggenheimově muzeu v New Yorku v polovině 70. let. V 60. letech zájem o Kupku rozšířila o současné české umělce, které chtěla představit na světové scéně: „Chtěla jsem ukázat, že byť tvoří v určité izolaci, nejsou o nich horší, než umělci světoví.“ Začala jezdit do Československa a nakupovat díla výrazných výtvarníků své doby, jako byli Malich, Kolíbal, Demartini, Jetelová, Načeradský, Nepraš, Veselý a další. Nejvíce se sblížila s Jiřím Kolářem, jehož výstavu lze teď v Sovových Mlýnech vidět, a s Adrienou Šimotovou. Že se její návštěvy a obchodní transakce neobešly bez dohledu StB, je jasné. Část obrazů kupovala za vlastní peníze, ale na všechny nákupy to nestačilo.

A tady se znovu projevila její pragmatičnost. Začala kupovat a rekonstruovat zchátralé domy ve Washingtonu, které pak s tučným ziskem prodávala. První velkou výstavu českých umělců uspořádala ve washingtonské Carcoran Gallery už v roce 1968. Jako sběratelka a znalkyně českého umění napsala text do výstavního katalogu. Jenže muzeum ho z politických důvodů zcenzurovalo. Když na to Meda na vernisáži přišla, ztropila veřejný skandál. Účinku bylo dosaženo a muzeum pak vydalo nový katalog s jejím textem. V bouřlivém roce 1968 se Mládková seznámila také s Václavem Havlem a zprostředkovala mu americké stipendium Fordovy nadace. Váhavý Havel pobyt v Americe tak dlouho odkládal, až mu o rok později sebrali pas a nejel nikam. 

V 70. a 80. letech si ve washingtonském domě manželů Mládkových podávala dveře česká exilová i americká elita: Jiří Voskovec, manželé Peroutkovi, Zbigniew Brzezinski se svou ženou – výtvarnicí, Arthur Miller, Henry Kissinger etc. Pokud to šlo, využívala je Mládková k podpoře své věci. A bylo samozřejmé, že jakmile se některému českému umělci podařilo vyjet do Ameriky, skončil u Mládků. Bohumilu Hrabalovi se to poštěstilo koncem 80. let. Později vzpomínal, jak si při špatném osvětlení přivodil několik sečných zranění o její ostré sochy.

Porevoluční působení Medy Mládkové v Československu je dostatečně známo. Jan Mládek v roce 1989 zemřel, ona založila nadaci, do které svá díla vložila a začala pro jejich vystavení shánět prostor. Padl tip na Sovovy Mlýny. Byla to problematická nemovitost a tak se zároveň hledal i jiný objekt. Galerie málem vznikla v někdejším Muzeu veřejné bezpečnosti na Karlově. Rozhodoval o nich tehdy jako ministr vnitra Jan Ruml a přestože nebo právě proto, že za Medu Mládkovou loboval Václav Havel i jiní, rozhodl se nevyhovět. Dnes k tomu říká, že to byla „asi chyba.“ Mládková se energicky pustila do vyjednávání o Sovových Mlýnech. Po americku asertivně, tvrdě, ale bez úplatků. Trvalo to léta, ale galerie nakonec vznikla v Sovových Mlýnech. Hned po otevření je v roce 2002 poničila povodeň. A pak ještě jedna.

Ani velká voda však nespláchla její vůli a optimismus. Prožila si svůj americký sen a dosáhla, co si předsevzala. I když to bylo později, s problémy a trochu jinak. V 95 letech je Meda Mládková usměvavá, trochu nad věcí. Cíl byl splněn. Vždyť kdo tady znal Kupku v 80. letech? Recept je jednoduchý: „Když člověk něčemu věří, nesmí se vzdát, nesmí polevit. Ani dělat ústupky. A dílo se podaří!“ Vůči současnému Česku ale příliš shovívavá není: „Když se zeptáte mladých lidí, koho budou volit, často nevědí a to je chyba. Chybí tady diskuse a tříbení názorů. Proto bych také ráda ve Werichově vile vybudovala centrum, kde se budou mladí lidé setkávat a diskutovat.“

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Miroslav Krupicka | středa 1.10.2014 9:48 | karma článku: 14,49 | přečteno: 711x
  • Další články autora

Miroslav Krupicka

Amy Winehouse - film bomba

Když se mnou něco pohne, musím to dát na papír. Je to dokumentární film Amy o stejnojmenné zpěvačce, která umřela právě před 4 lety. Je to vlastně smrt v přímém přenosu, protože tu cestu do hrobu Amy sama komentuje.

29.7.2015 v 11:17 | Karma: 14,36 | Přečteno: 942x | Diskuse| Ostatní

Miroslav Krupicka

Co vědí v Kostnici o Husovi? Dost!

Kostnice, město, o kterém jsme se učili ve škole, ale nedovedli jsme si ho představit. Vždycky se mi zdálo, že tam haraší kosti. Jak vypadá a co tam o Husovi vědí? Vydal jsem se hledat místo, kde upálili českého mučedníka.

20.7.2015 v 11:28 | Karma: 15,39 | Přečteno: 574x | Diskuse| Ostatní

Miroslav Krupicka

Dejte na pejska

S teplejším počasím vyrazili do ulic prodavači charity a otravové všeho druhu. Na některých místech jich je tolik, že projít okolo je problém.

1.4.2015 v 11:59 | Karma: 21,28 | Přečteno: 1086x | Diskuse| Ostatní

Miroslav Krupicka

Most přes řeku Kwai

Vypadá nenápadně, jako zmenšenina smíchovského mostu v Praze. Dnes se na něj jezdí dívat turisté, ale jeho historie je přímo ďábelská, kape z něj krev...

13.2.2015 v 10:43 | Karma: 26,94 | Přečteno: 2242x | Diskuse| Ostatní

Miroslav Krupicka

Je Česko dostatečně antiislámské?

Zdá se, že ne. Většina lidí považuje islám za nebezpečí a někteří politici se snaží, aby jich bylo ještě víc.

26.1.2015 v 10:45 | Karma: 14,14 | Přečteno: 1070x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:28

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda

12. května 2024  12:11

Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...

Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá

11. května 2024

Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...

Britská učitelka spala s žáky, s jedním otěhotněla. U soudu přiznala „chyby“

14. května 2024  20:57

O chybách a zničeném snu nyní u soudu v Manchesteru vypráví britská učitelka, kterou policie viní...

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:28

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Máte krev na rukou! Ficova vláda po atentátu ostře útočí na média a opozici

15. května 2024  16:29,  aktualizováno  17:14

Slovenští vládní politici odsoudili útok na premiéra Roberta Fica. Nejostřejší slova volil Ficův...

Rusko hlásí znovudobytí Robotyne na jihu. Snaží se o postup, uvedl Kyjev

15. května 2024  14:54,  aktualizováno  17:13

Sledujeme online Ruské ministerstvo obrany hlásí dobytí vesnice Robotyne v jihoukrajinské Záporožské oblasti, kterou...

Rádio Impuls slaví 25. narozeniny maratonem rozhovorů z Národního muzea

15. května 2024

Rádio Impuls slaví čtvrtstoletí v éteru. Aktuální výsledky Radioprojektu za IV. čtvrtletí 2023 a I....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 52
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1032x
Člověk se spoustou chyb, protože... nobody´s perfect.

Seznam rubrik