Jakešovi otrnulo

Za rozklad socialismu můžou Chruščov a Gorbačov. A Milada Horáková měla být potrestaná. Milouš si v rozhovoru pro Respekt nebral servítky.  

Milouš Jakeš – normalizační aparátčik, antiperestrojkový poslední generální tajemník KSČ, který se nejvíc proslavil projevem na Červeném Hrádku v létě 1989. Jeho jazyk, primitivní vyjadřování a hláška o „kůlu v plotě“ patřily k hitům roku 1989 a mají svůj podíl na pádu vlády jedné strany.

V 90. letech se Jakeš nebyl tak slyšet. Dnes je aktivní. Začátkem roku se zúčastnil pohřbu Vasila Bilaka, chodí na 1. máje, kde ortodoxním komunistům podepisuje památníky, veřejně blahopřál Františku Čubovi k zisku senátního křesla. A také ochotně komentuje komunismus i kapitalistickou současnost.  To, co nedávno prohlásil v rozhovoru pro Reflex je pozoruhodné. Je vidět, že se nepoučil. Připomeňme si některé jeho výroky.

O Únoru 48:

Komunismus lidem hodně dal… Dal jim jistoty. Každá revoluce se vždycky někoho dotkne, jinak by nemělo smysl ji dělat. Po Únoru se znárodňovalo, ale pak se to vyrovnalo. Všechno bylo znormované, spočítané… vcelku byly rozdíly mezi různými zaměstnáními přiměřené v duchu hesla Každému podle kvality a množství práce.

O združstevňování:

Někdo šel dobrovolně, někoho jsme umluvili, někdo šel ze strachu… Kdo neplnil dodávky, šel do vězení. Byl odsouzen podle platných zákonů.

O procesech 50. let:

Bral jsem to tak, že ti lidé jsou proti republice, režimu, že chtějí obnovit kapitalismus, přerušit spolupráci se SSSR. Z Horákové se dnes dělá hrdinka, ale ona se skutečně těšila na příchod americké armády… ten složitý proces poválečného vývoje měl jednoznačnou souvislost se studenou válkou, kterou vyhlásil Churchill a Amerika.

O švagrovi, který seděl dva roky v Jáchymově:                                                              

Na nic si nestěžoval. Byl v celku spokojen s tím zacházením. Kdo se neflákal, nedělal rotyku, neměl problémy.

O Chruščovově zradě:

Obrovskou ránu komunistickému hnutí zasadil Chruščov odhalením Stalina… přivedl na svět antistalinismus, revizionismus. Neměl to vytahovat. On špinil práci milionů. Hlavní bylo to, co bylo vybudováno, že se ze SSSR stala vojenská, politická velmoc…

O normalizaci:

Přišli lidi, kteří tomu rozuměli a dělali to poctivě. Všichni měli dál práci, třeba horší, ale pracovat mohli. Se členy KSČ se dělaly pohovory, někteří buď odešli, nebo byli vyškrtnuti, vyloučeni.

O Brežněvovi v roce 1968:

Brežněv byl velice emocionální člověk.  Už po vstupu vojsk jsem s osmičlennou delegací ÚKRK přijel do Moskvy. Brežněv se rozhodl, že přijme celou delegaci. Mluvil o tom, jak mu Československo leží na srdci a při tom se rozplakal…

O Chartě 77:

My jsme Chartě nepřikládali význam. To bylo tisíc šest set lidí… To byli takoví žvanilové, kteří se nechali živit se západních peněz, scházeli se a dělali šum za pomoci cizího rozhlasu, který svolával demonstrace. Nejlépe na Václavském náměstí.

O Gorbačovově zradě:

Gorbačov nás zradil. Bushovi slíbil, že do konce listopadu budou provedené změny… Gorbačov si možná ani neuvědomuje, co perestrojkou rozpoutal. Nastolil rozkladný systém. Dopustil, aby se pět set milionů lidí ze dne na den ocitlo na straně kapitalismu.

O listopadu 1989:

Listopad zinscenovala StB. Žádní disidenti – Havlové, Vondrové – na tom nemají zásluhu, ti jen převzali moc, provedli takový Antiúnor… A stejně se museli opírat o komunisty. Bez Čalfy by nebyli s to nadiktovat ani jedno vládní usnesení.  

O Prognostickém ústavu:

Dokonale si prostudovali kapitalismus – druzí houby věděli – a pak tady s těmi svými moudry byli jako králové. To oni po Listopadu nastolovali kapitalismus… a ideologicky to zdůvodňovali.

Jakešovy výroky ponechávám bez komentáře. I když původně jsem k tomu komentář napsat chtěl. Třeba o dědovi, který dlouho vzdoroval vstupu do zemědělského družstva. Nakonec ho zlomili. Předepsali mu takové dodávky, které nemohl plnit. A tak byl odsouzen „podle platných zákonů.“ Dostal žaludeční vředy a do družstva vstoupil jako poslední v roce 1958. Ale takové příběhy má v rodině většina z nás…